Simplefall kolekce zlatá 02

STUDENTA

Adéla Pečlová

Studentka ČVUT oboru architektura a stavitelství založila svou šperkařskou značku v létě 2011. Všechny produkty jsou originály, jsou navrhovány a následně zpracovány jednotlivě. Kovy jsou ručně opracovávány. Použité korálky a sklo jsou produktem výhradně českých firem.

O studentech ČVUT se říká, že je zajímají jenom počítače a technické novinky. S uměním a návrhářstvím si je spojuje málokdo. Adéla Pečlová se tak trochu vymyká – před dvěma lety založila svou uměleckou značku, pod kterou vyrábí a prodává šperky. “Češky jsou krásné, jen je třeba je někdy popostrčit,” říká o nás v rozhovoru pro Studentu.

Naučily se už české ženy nosit odvážnější šperky než třeba jenom nenápadné řetízky a prstýnky?

V jisté míře ano, týká se to ale spíš žen/dívek, které se zajímají o módu. Myslím, že stále převládá trend neupozorňovat na sebe.
Navíc se setkávám s názory, že je přeci jednodušší mít ten jeden řetízek nebo prstýnek, který se prý hodí ke všemu. Takovýhle přístup je samozřejmě snazší, přijde mi to ale škoda. Češky jsou přeci krásné, jen je třeba je někdy „popostrčit“.

Studuješ na ČVUT architekturu – jsou tví spolužáci umělečtěji založení, než ti z ostatních fakult, kteří mají nálepku spíš “technokratů”?

Okruh školních přátel, ve kterém se pohybuji, se na svět dívá trochu jinýma očima. Je to ale spíš člověk od člověka. Studenti technických škol mají své umělecké koníčky, jen se na ně mnohdy pohlíží jako na zmíněné “technokraty” nebo “ajťáky…”

Využiješ při tvorbě i nějaké znalosti ze školy?

Bohužel vůbec ne, možná jen jistý druh techničnosti.

Jak vniká tvůj šperk? Z čeho je vyrobený?

Šperky vznikají za pochodu, do slova. Snažím se každodenně skloubit školu a tvorbu. Čerpám z nových trendů a všeho, co mě ovlivňuje. Koncept kolekce utvářím v hlavě většinou delší dobu – jaký použiju materiál, jakou barevnost… Používám především sklo českých firem a hliník. Tělo šperku je z vypletených umělohmotných vláken. Po návrhu přijde samotná výroba, šperky se během ní ještě mnohdy trochu změní.

Na tvých stránkách jsem si všimla, že zapojuješ do výroby i tátu a strejdu, jak se jim líbí tvoje šperky? A bylo těžké je přesvědčit, aby ti pomáhali?

To byste se museli zeptat přímo jich:-) Taťka i strejda jsou manuálně velmi zruční. Takže si myslím, že mi rádi pomůžou vyřešit technické problémy, se kterými si nevím rady. Strejda si vyrobil soustruh, se kterým je výroba rychlejší a především kvalitnější. Je to pro mě velká pomoc, nemusím se už potýkat s pilkou na železo…

Pro koho je tvoje tvorba určená, kdo u tebe nejvíc nakupuje? A máš i nějaké stálé zákaznice?

Pro ženy/slečny, které mají rády módu a designové kousky. Stálý okruh zákaznic nemám, snažím se na něm pracovat. Je skvělé, když se zákaznice vracejí a jsou spokojeny s mou prací.

Vzpomeneš si na svoje první dílo, co to bylo, a máš ho ještě doma?

Ještě než jsem založila značku, pletla jsem kuličky z korálků a dělala z nich náhrdelníky a náramky. Minimálně u známých bych nějaký kousek našla.

Kde si můžou lidi tvoje šperky koupit?

Na stránkách www.adelapeclova.cz je rozcestník, který zákazníky navede.

Plánuješ si jednou otevřít třeba i vlastní obchod? A kde by to mělo být?

Pokud bude možnost, tak moc ráda. Přednostně bych hledala lokaci v Praze, mám tady momentálně největší zázemí pro to, co dělám.

Fotky na tvých stránkách působí čistě profesionálně, jak vznikají a kdo je předvádí – fotíš šperky také na sobě?

Ohledně produktových fotek patří velký dík mému kamarádovi Martinu Pulcovi. Po večerech jsme fotili a Martin po nocích upravoval fotky. Má velmi dobré zázemí pro focení a bez něj bych neměla fotky pro konečný prodej.

Při focení kampaně jsem měla štěstí na skvělý realizační tým. Přípravy byly sice náročné, ale výsledek stojí za to. Poslední kampaň fotila Bárb Drašnarová, vizáž zajistila Lucie Dejmková a o styling se postarala Adéla Mazánková. Jmenované slečny jsou taky blogerky, zajímají se o trendy, spolupráce byla tedy na profesionální úrovni.

Na sobě šperky nefotím, je spousta krásných slečen, které mohu oslovit jako potenciální modelky…

Text: Michaela Raková

Foto: Martin Pulec a Bárb Drašnarová

Zdroj: http://student-art.studenta.cz/sperkarka-adela-peclova-cesky-na-sebe-nechteji-moc-upozornovat/article/1149

17092876_10208699081383129_594744212_o

LIDOVÉ NOVINY

Až po krabičku. Každý šperk projde mýma rukama, říká designérka

Nejraději pracuje s hliníkem, sklem, magnetem a dřevem. Vytváří z nich nejčastěji náhrdelníky a náramky. V současné době dokončuje novou kolekci prstenů. „Veskrze jsou všechny materiály české výroby, polymerová síťka je z kloboučnické továrny ve Velké Británii. Jsem ráda za možnost používání materiálů vyrobených u nás. Je v tom jistý druh hrdosti,“ říká v rozhovoru designérka Adéla Pečlová.

Jste studentkou architektury. Jak moc geometrie a architektonické prvky ovlivňují vaši tvorbu?
Je to práce s prostorem a formou, která mě ovlivňuje nejvíce. Propisuje se do ní symetrie a přemýšlení nad šperkem jako nad drobnou architekturou. Vliv je tedy velký, především pro estetiku tvarů jako je třeba kruh nebo čtverec.

Při výrobě minimalistických šperků využíváte zejména sklo, hliník, magnety, ale i dřevo. Jak vás napadlo pracovat s těmito materiály?
Sklo je pro mě artefaktem, v současné době srdcová záležitost. Objevovala jsem ho během tvorby, chtěla jsem ho použít v jiné formě, než je běžně dostupné. Na severu Čech jsem zase objevila vhodného dodavatele skleněných kuliček, který mi vyšel vstříc v požadavcích na velikost a povrchové úpravy. Hliník je pro změnu výsledkem analytického zhodnocení trhu, hledání ušlechtilého materiálu a mých schopností opracovat kov. Neměla jsem šperkařskou dílnu, nástroje, neznala technologické postupy. Hliník je možné řezat ruční pilkou, brousit a v eloxované úpravě povrch nešpiní, zůstává stabilní. Baví mě svou barvou a strukturou. Je velmi lehký a mohu si ho dovolit používat ve větších rozměrech. Magnetu předcházelo několikaměsíční přemýšlení nad možností vyrobit zapínání, které bude minimalistické, jednoduše se zapne a budu ho schopná vyrobit sama. V současné době lze koupit magnetické zapínání kdekoli. Je na nich ale vidět sériovost výroby a já nechci být další továrnou. Dřevo je pak jasným vývojem od hliníku. Hapticky je velmi příjemné, má krásné barvy, je to tedy další cesta spojená s potřebou estetiky a přiblížení se přírodním materiálům.

Odkud materiály pocházejí?
Veskrze jsou všechny české výroby, polymerová síťka je z kloboučnické továrny ve Velké Británii. Jsem ráda za možnost používání materiálů vyrobených u nás. Je v tom jistý druh hrdosti.

Charakteristickými rysy vašich šperků je minimalismus, variabilita, elegance, což se hezky zračí i v kolekci Imperfect. Proč zrovna tento název?
Skleněné kuličky použité v kolekci byly různě porušené nebo nedokonalé ve svém tvaru. Naštípnuté kuličky se krásně lesknou, paradoxně však není jednoduché je získat. Odchylné prostředí, ve kterém takové kusy vznikají, je sice možné nasimulovat, sklo je ale velmi křehké a ve většině případů se rozlítne na kusy, než by se jen uštípla jeho část.

Projdou šperky vždy jen vašima rukama nebo vám s výrobou někdo pomáhá?Lidovky.cz: Charakteristickými rysy vašich šperků je minimalismus, variabilita, elegance, což se hezky zračí i v kolekci Imperfect. Proč zrovna tento název?
Skleněné kuličky použité v kolekci byly různě porušené nebo nedokonalé ve svém tvaru. Naštípnuté kuličky se krásně lesknou, paradoxně však není jednoduché je získat. Odchylné prostředí, ve kterém takové kusy vznikají, je sice možné nasimulovat, sklo je ale velmi křehké a ve většině případů se rozlítne na kusy, než by se jen uštípla jeho část.

Šperky projdou až po krabičku přes mé ruce. V současné době je však do procesu zapojeno pár externích lidí, kteří mají technologii na zpracování v kvalitě, kterou požaduji. Je velmi těžké najít šikovné lidi, kteří jsou schopní spolupracovat. Mám na ně ale veliké štěstí, což mne moc těší.

Kdo je jejím prvním kritikem? Komu ji ukazujete jako první?Lidovky.cz: Jak dlouho trvá v průměru vytvořit jednu kolekci?
Výroba probíhá v rámci týdnů, záleží na materiálech, které použiji. V případě zpracování kolekce se dřevem to trvalo několik měsíců. Škola a práce mě zaměstnávají natolik, že je pro mě někdy dost náročné skloubit všechny aktivity dohromady.

Často je prvním kritikem mamka nebo přátelé. Je to ale proces „s kůží na trh“, největším hodnotitelem jsou tedy zákazníci.

Většina designérů se shoduje, že je pro ně velkou inspirací vše kolem nich: příroda, lidé, zajímavá místa, cestování. Platí to i u vás? Máte místo, které na vás působí magicky a napadají vás zde nejlepší návrhy?
Mám oči otevřené a vnímám svět kolem sebe. Někdy je to náročné, nechávám se ovlivňovat vnějšími vjemy a bývám přehlcena okolními podněty. Třeba při hledání vzhledu a konečné formy pro prsteny jsem se nedokázala oprostit od práce a probdělou noc jsem využila na skicování a přemýšlení nad technologickým postupem výroby. Nápady se mi v hlavě rodí s materiálem v rukou. Zkouším, co snese, jak nejlépe vynikne. Nezáleží tedy tolik na místě, jako na podnětech.

Nedávno jste si odskočila na stáž do ateliéru K.O.V na VŠUP. Vedla vás Eva Eisler, která patří k významným světovým šperkařům. Jak se vám stáž a spolupráce s Evou Eisler líbila?
Přihlásit se na stáž bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem udělala. Navštěvovala jsem přednášky architektury a umění, trávila čas v dílně pod vedením Andreje, dílenského mistra. Konzultace s Evou Eisler pro mě byly dalším posunem a náhledem do přemýšlení skvělé šperkařky. Někdy to nebylo jednoduché a trochu jsem se v tom vykoupala, přesto nelituji jediného dne. Poznala jsem v ateliéru a na škole výborné lidi, kteří mi pomohli, když jsem byla ve slepé uličce. Za to jsem moc vděčná. Byla to pro mě vlastně dost velká kovbojka. Musela jsem se hodně věcí naučit, abych vůbec byla schopná odevzdat závěrečnou práci.

Konkurence je v České republice veliká. Lze se výrobou šperků v současné době uživit?
Možná jsem idealista, ale myslím si, že to lze. Je ale třeba být hodně šikovný a práci se systematicky věnovat. Nejde jen o samotnou výrobu, ale o tvář značky, marketing, často i o neztrácení naděje a hledání nových přístupů.

Máte v plánu si do budoucna otevřít vlastní show room?
Chybí mi pracovní prostor a místo, kde se mohu setkat se zákazníky, show room je tedy malý sen. Spíš než za vlastní prostor, budu však ráda za sdílený prostor. Myslím, že se pak lépe pracuje a navzájem se v ateliéru ovlivňujete a posouváte.

Osobní kontakt se zákazníky během designovým prodejních akcí je asi tou nejcennější zpětnou vazbou. S jakou nejhezčí reakcí jste se od zákaznice setkala?
Když se zákazníci vracejí, to je nejhezčí zpětná vazba. Je to pro mě indikátor, že to, co dělám, dělám dobře.

Můžeme se v brzké době těšit na novou kolekci?
Mám rozpracovanou kolekci prstenů. Na světě jsou první čtyři prototypy, plánuji je přepracovat do konečné podoby. Kolekce to bude velmi omezená, šperky totiž neodlévám do forem a časově je taková výroba náročná.

Text: Alena Pecháčková

Foto: Tomáš Hejzlar

Zdroj: https://www.lidovky.cz/az-po-krabicku-kazdy-sperk-projde-myma-rukama-rika-designerka-pto-/design.aspx?c=A170113_130439_ln-bydleni_ape