Jste studentkou architektury. Jak moc geometrie a architektonické prvky ovlivňují vaši tvorbu?
Je to práce s prostorem a formou, která mě ovlivňuje nejvíce. Propisuje se do ní symetrie a přemýšlení nad šperkem jako nad drobnou architekturou. Vliv je tedy velký, především pro estetiku tvarů jako je třeba kruh nebo čtverec.

Při výrobě minimalistických šperků využíváte zejména sklo, hliník, magnety, ale i dřevo. Jak vás napadlo pracovat s těmito materiály?
Sklo je pro mě artefaktem, v současné době srdcová záležitost. Objevovala jsem ho během tvorby, chtěla jsem ho použít v jiné formě, než je běžně dostupné. Na severu Čech jsem zase objevila vhodného dodavatele skleněných kuliček, který mi vyšel vstříc v požadavcích na velikost a povrchové úpravy. Hliník je pro změnu výsledkem analytického zhodnocení trhu, hledání ušlechtilého materiálu a mých schopností opracovat kov. Neměla jsem šperkařskou dílnu, nástroje, neznala technologické postupy. Hliník je možné řezat ruční pilkou, brousit a v eloxované úpravě povrch nešpiní, zůstává stabilní. Baví mě svou barvou a strukturou. Je velmi lehký a mohu si ho dovolit používat ve větších rozměrech. Magnetu předcházelo několikaměsíční přemýšlení nad možností vyrobit zapínání, které bude minimalistické, jednoduše se zapne a budu ho schopná vyrobit sama. V současné době lze koupit magnetické zapínání kdekoli. Je na nich ale vidět sériovost výroby a já nechci být další továrnou. Dřevo je pak jasným vývojem od hliníku. Hapticky je velmi příjemné, má krásné barvy, je to tedy další cesta spojená s potřebou estetiky a přiblížení se přírodním materiálům.

Odkud materiály pocházejí?
Veskrze jsou všechny české výroby, polymerová síťka je z kloboučnické továrny ve Velké Británii. Jsem ráda za možnost používání materiálů vyrobených u nás. Je v tom jistý druh hrdosti.

Charakteristickými rysy vašich šperků je minimalismus, variabilita, elegance, což se hezky zračí i v kolekci Imperfect. Proč zrovna tento název?
Skleněné kuličky použité v kolekci byly různě porušené nebo nedokonalé ve svém tvaru. Naštípnuté kuličky se krásně lesknou, paradoxně však není jednoduché je získat. Odchylné prostředí, ve kterém takové kusy vznikají, je sice možné nasimulovat, sklo je ale velmi křehké a ve většině případů se rozlítne na kusy, než by se jen uštípla jeho část.

Projdou šperky vždy jen vašima rukama nebo vám s výrobou někdo pomáhá?Lidovky.cz: Charakteristickými rysy vašich šperků je minimalismus, variabilita, elegance, což se hezky zračí i v kolekci Imperfect. Proč zrovna tento název?
Skleněné kuličky použité v kolekci byly různě porušené nebo nedokonalé ve svém tvaru. Naštípnuté kuličky se krásně lesknou, paradoxně však není jednoduché je získat. Odchylné prostředí, ve kterém takové kusy vznikají, je sice možné nasimulovat, sklo je ale velmi křehké a ve většině případů se rozlítne na kusy, než by se jen uštípla jeho část.

Šperky projdou až po krabičku přes mé ruce. V současné době je však do procesu zapojeno pár externích lidí, kteří mají technologii na zpracování v kvalitě, kterou požaduji. Je velmi těžké najít šikovné lidi, kteří jsou schopní spolupracovat. Mám na ně ale veliké štěstí, což mne moc těší.

Kdo je jejím prvním kritikem? Komu ji ukazujete jako první?Lidovky.cz: Jak dlouho trvá v průměru vytvořit jednu kolekci?
Výroba probíhá v rámci týdnů, záleží na materiálech, které použiji. V případě zpracování kolekce se dřevem to trvalo několik měsíců. Škola a práce mě zaměstnávají natolik, že je pro mě někdy dost náročné skloubit všechny aktivity dohromady.

Často je prvním kritikem mamka nebo přátelé. Je to ale proces „s kůží na trh“, největším hodnotitelem jsou tedy zákazníci.

Většina designérů se shoduje, že je pro ně velkou inspirací vše kolem nich: příroda, lidé, zajímavá místa, cestování. Platí to i u vás? Máte místo, které na vás působí magicky a napadají vás zde nejlepší návrhy?
Mám oči otevřené a vnímám svět kolem sebe. Někdy je to náročné, nechávám se ovlivňovat vnějšími vjemy a bývám přehlcena okolními podněty. Třeba při hledání vzhledu a konečné formy pro prsteny jsem se nedokázala oprostit od práce a probdělou noc jsem využila na skicování a přemýšlení nad technologickým postupem výroby. Nápady se mi v hlavě rodí s materiálem v rukou. Zkouším, co snese, jak nejlépe vynikne. Nezáleží tedy tolik na místě, jako na podnětech.

Nedávno jste si odskočila na stáž do ateliéru K.O.V na VŠUP. Vedla vás Eva Eisler, která patří k významným světovým šperkařům. Jak se vám stáž a spolupráce s Evou Eisler líbila?
Přihlásit se na stáž bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem udělala. Navštěvovala jsem přednášky architektury a umění, trávila čas v dílně pod vedením Andreje, dílenského mistra. Konzultace s Evou Eisler pro mě byly dalším posunem a náhledem do přemýšlení skvělé šperkařky. Někdy to nebylo jednoduché a trochu jsem se v tom vykoupala, přesto nelituji jediného dne. Poznala jsem v ateliéru a na škole výborné lidi, kteří mi pomohli, když jsem byla ve slepé uličce. Za to jsem moc vděčná. Byla to pro mě vlastně dost velká kovbojka. Musela jsem se hodně věcí naučit, abych vůbec byla schopná odevzdat závěrečnou práci.

Konkurence je v České republice veliká. Lze se výrobou šperků v současné době uživit?
Možná jsem idealista, ale myslím si, že to lze. Je ale třeba být hodně šikovný a práci se systematicky věnovat. Nejde jen o samotnou výrobu, ale o tvář značky, marketing, často i o neztrácení naděje a hledání nových přístupů.

Máte v plánu si do budoucna otevřít vlastní show room?
Chybí mi pracovní prostor a místo, kde se mohu setkat se zákazníky, show room je tedy malý sen. Spíš než za vlastní prostor, budu však ráda za sdílený prostor. Myslím, že se pak lépe pracuje a navzájem se v ateliéru ovlivňujete a posouváte.

Osobní kontakt se zákazníky během designovým prodejních akcí je asi tou nejcennější zpětnou vazbou. S jakou nejhezčí reakcí jste se od zákaznice setkala?
Když se zákazníci vracejí, to je nejhezčí zpětná vazba. Je to pro mě indikátor, že to, co dělám, dělám dobře.

Můžeme se v brzké době těšit na novou kolekci?
Mám rozpracovanou kolekci prstenů. Na světě jsou první čtyři prototypy, plánuji je přepracovat do konečné podoby. Kolekce to bude velmi omezená, šperky totiž neodlévám do forem a časově je taková výroba náročná.

Text: Alena Pecháčková

Foto: Tomáš Hejzlar